Náměty pro řešení problémů se spánkem u kojenců a batolat

Přečtěte si několik rad pro snazší usínání vašeho dítěte.

Náměty pro mladší kojence (zhruba do 6. měsíce věku):

Pomozte dítěti poznat rozdíl mezi dnem a nocí. Novorozenci nerozlišují mezi dnem a nocí a v prvních dnech po narození s tím mnoho nenaděláte. Ovšem už zhruba ve dvou týdnech věku je možné začít dítě učit vnímat rozdíl mezi dnem a nocí. Pokud je dítě přes den vzhůru, hodně si s ním hrejte, mluvte na něj, udržujte v jeho pokoji světlo a nebraňte běžnému hluku z domácnosti (rádio, televize, telefon, pračka, rozhovor jiných lidí). V noci si naopak s dítětem nehrajte, mluvte na něj tlumeným hlasem, nerozsvěcujte silné světlo. Dítě by mělo brzy podle těchto známek pochopit, že noc je zde pro spánek.
Začněte s uspávacími rituály. Rituály mohou zahrnovat koupání, převlékání do pyžamka, poslední večerní kojení, čtení pohádek nebo básniček, zpívání písniček, rozloučení s hračkami, polibek na dobrou noc a mnoho dalších věcí podle osobních zvyklostí. Pokud budete rituál provádět každý den ve stejnou dobu a ve stejném pořadí, dítě si na něj zvykne a pomůže mu se před spánkem zklidnit. Fyzická námaha a vzrušující zábava povzbuzují nervový systém dítěte k činnosti a znemožňují mu se před spánkem zklidnit. Odborníci doporučují věnovat alespoň poslední dvě hodiny před spánkem nějakým klidným a tichým činnostem.
Dítě před spaním okoupejte a dopřejte mu jemnou masáž. Teplá koupel většinu dětí zklidňuje, což jim pomáhá v usnutí. Jemná masáž po koupeli se může stát příjemnou součástí uspávacího rituálu. Dítě se po ní cítí bezpečnější a klidnější. Více se o masážích kojenců můžete dočíst např. na stránkách www.ordinace.cz.

Náměty pro starší kojence (zhruba od 6. měsíce věku):

V dalším textu představujeme tři různé přístupy k řešení problémů se spánkem kojenců. Všechny tři by měly směřovat k snadnějšímu večernímu usínání, klidnějšímu spánku a omezení nočního probouzení kojence. Pokud se rozhodnete postupovat podle některého z těchto návodů, naplánujte si předem postup a snažte se jej pak dodržovat. Časté změny ve způsobu uspávání totiž mohou problémy se spánkem i zhoršit.

1. Uspávací rituály s odložením doby ukládání k spánku – především pro děti, které večer nemohou dlouho usnout

Při použití této metody učíte dítě spojit si uspávací rituál s pocitem ospalosti. Toho dosáhnete tak, že na začátku odložíte dobu ukládání k spánku až do chvíle, kdy si budete jisti, že je dítě připravené k usnutí (i když to může být později než byste chtěli). Jako první krok tedy musíte sledovat známky ospalosti a způsob usínání dítěte. Jako druhý krok pak v době, kdy je dítě připravené k spánku, zavedete postupně uspávací rituál, např. 20 minut dítěti příjemných, ale tichých činností před spánkem. Poté dítě uložíte k spánku. Dítě by si mělo tímto způsobem zvyknout na spojení uspávacího rituálu a pocitu ospalosti. Poté, co je toto spojení vytvořeno, je pak možné ukládat dítě k spánku každých několik dní o 10 až 15 minut dříve, dokud není dosaženo doby, kterou si rodiče přejí.

2. Dočasné usínání v přítomnosti rodiče – pro děti, které večer nemohou usnout bez rodičů nebo se v noci často budí

Cílem tohoto přístupu je naučit dítě usínat samostatně, ale bez stresu z odloučení. Na začátku přisuňte postýlku k vaší posteli. Večer uložte dítě do postýlky a lehněte si k němu na dosah ruky. Takto ležte s dítětem, dokud neusne. Po několika dnech se častěji dívejte jinam a v posteli spíše seďte než ležte. Dalším krokem je sezení v křesle u postele namísto v posteli a dalším odsunutí křesla dále od postele. Následně si můžete v křesle číst nebo se věnovat jiné tiché činnosti. Opět po několika dnech můžete zkusit opustit na chvíli ložnici, ale vraťte se dříve, než začne dítě plakat. Takto se může dítě naučit vám důvěřovat, že se vrátíte. Když si dítě na tento postup zvykne, můžete zkusit nechat dítě samotné na minutu nebo dvě a tuto dobu postupně prodlužovat, až dítě nakonec usne bez vaší přítomnosti.

3. Rychlý nácvik samostatného usínání – pro děti, které neusínají samostatně

Cílem této metody je naučit dítě v krátkém čase usínat samostatně. Tím by se mělo vyřešit nejen obtížné večerní usínání, ale také usínání po probuzení během noci. Večer uložte dítě do postýlky a odejděte. Dítě, které bylo zvyklé usínat při kojení, v náručí nebo za vaší přítomnosti, zpravidla hlasitě protestuje. Rozhodněte se, v jakém intervalu se budete k dítěti vracet, na počátku to může být např. 1 minuta, a tento interval postupně v dalších dnech prodlužujte. I když dítě pláče, nevytahujte jej z postýlky, pouze na něj promluvte, pohlaďte ho a zase odejděte. Po probuzení v noci by měl být přístup rodičů stejný. Připravte se na to, že dítě může vydržet plakat velmi srdceryvně a velmi dlouho, přičemž nejhorší je nejčastěji druhá noc. U většiny dětí dojde ke zlepšení problémů se spánkem do 3 až 7 dnů.

Sledujte vývoj svého dítěte den po dni v naší dětské kalkulačce.

V dětském kalendáři zjistěte, jaká vyšetření a povinná očkování ještě čekají vaše dítě.

Zeptejte se na spánek dítěte v diskuzním fóru.